Podnikání cizinců v Česku 2027: živnostenský list, daně a pojištění
Jak cizinec v Česku začne podnikat: živnostenský list za 1 000 Kč, pobyt u občanů mimo EU, zdravotní a sociální pojištění, daňová rezidence a proč je paušální daň pro mnoho cizinců mimo EU uzavřená. Se dvěma příklady výpočtu pro rok 2027.
- Kategorie
- Founding
- Aktualizováno
- Autor
- Norman
Cizinec v Česku začne podnikat stejně jako Čech: ohlásí živnost na živnostenském úřadě, zaplatí poplatek 1 000 Kč a do 5 pracovních dnů dostane výpis z živnostenského rejstříku. Občanovi EU to stačí; občan státu mimo EU musí navíc doložit vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a živnostenské oprávnění mu pak platí jen po dobu povoleného pobytu.
Právní stav k 19. listopadu 2026
S živnostenským listem jste OSVČ se stejnými daňovými a pojistnými povinnostmi jako každý český živnostník. Hlavní rozdíl u občanů mimo EU je zdravotní pojištění, a právě to rozhoduje, zda můžete využít paušální daň.
Občané EU a mimo EU v přehledu
| Občan EU | Občan mimo EU bez trvalého pobytu | |
|---|---|---|
| Doklad o pobytu k ohlášení | Není potřeba | Vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (§ 5 odst. 5 ŽZ) |
| Bezúhonnost | Výpis z evidence trestů domovského státu nebo státu posledního pobytu, případně český výpis s přílohou | Výpis domovského státu a český výpis z Rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce |
| Úřední překlad do češtiny | Jen při pochybnostech úřadu | Ano, s ověřeným podpisem a razítkem |
| Platnost oprávnění | Bez omezení | Po dobu povoleného pobytu |
| Veřejné zdravotní pojištění v Česku | Ano, je-li Česko příslušným státem podle pravidel EU (obvykle když pracujete jen zde) | Ne, pokud nejste zaměstnancem českého zaměstnavatele nebo neplatí jiná výjimka |
| Paušální daň | Možná | Uzavřená, dokud nejste ve veřejném zdravotním pojištění |
ŽZ je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Cizinec mimo EU s trvalým pobytem prokazuje bezúhonnost jako Čech a je ve veřejném zdravotním pojištění.
Živnostenský list krok za krokem
- Vyberte obory. Většina práce na volné noze (IT, design, překlady, poradenství) je živnost volná a nevyžaduje odbornou způsobilost. Řemeslné a vázané živnosti ji vyžadují; vzdělání ze státu mimo EU musí mít nostrifikaci (§ 46 odst. 4 a 5 ŽZ).
- Připravte doklady. Cestovní pas, výpis z evidence trestů ne starší než 3 měsíce (§ 46 odst. 1 ŽZ) a, pokud sídlo podnikání není v místě vašeho bydliště, písemný souhlas vlastníka s umístěním sídla (§ 46 odst. 1 písm. f) ŽZ). Občan mimo EU přidá vízum nebo povolení k pobytu. Doklady v cizím jazyce potřebují překlad soudního tlumočníka; občan EU ho předkládá jen při pochybnostech úřadu (§ 5 odst. 3 a 4 ŽZ).
- Podejte ohlášení živnosti na kterémkoli živnostenském úřadě na jednotném registračním formuláři Ministerstva průmyslu a obchodu. Poplatek je 1 000 Kč za první živnost a 500 Kč za každou další (zákon č. 634/2004 Sb., položka 24).
- Vyřiďte na stejném formuláři i ostatní úřady. Formulář může obsahovat i oznámení pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), zdravotní pojišťovnu a finanční úřad (§ 45a ŽZ) a oznámení o vstupu do paušálního režimu (§ 45b ŽZ). Živnostenský úřad je předá dál.
- Převezměte výpis. Je-li vše v pořádku, úřad vás do 5 pracovních dnů zapíše do živnostenského rejstříku a vydá výpis (§ 47 odst. 1 ŽZ). Dostanete IČO.
Datová schránka se každé OSVČ zřizuje automaticky. Jakmile je zpřístupněná, musíte daňová podání činit elektronicky.
Daňová rezidence: 183 dnů nebo bydliště
Daňovým rezidentem Česka jste, pokud zde máte bydliště (stálý byt, ve kterém se chcete trvale zdržovat), nebo zde v kalendářním roce pobýváte alespoň 183 dnů; počítá se každý započatý den (§ 2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ZDP). Rezident daní v Česku příjmy z celého světa, nerezident jen příjmy z českých zdrojů. Dvojí rezidenci řeší smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a vaším domovským státem.
Daň je stejná jako u Čechů: 15 % ze zisku, nad 1 859 868 Kč v roce 2027 23 % (§ 16 ZDP), minus sleva na poplatníka 30 840 Kč. Nerezidentovi základní sleva zůstává. Ostatní slevy a daňové zvýhodnění na dítě může nerezident uplatnit jen tehdy, je-li daňovým rezidentem státu EU nebo EHP a alespoň 90 % jeho příjmů plyne z českých zdrojů (§ 35ba odst. 2 a § 35c odst. 5 ZDP).
Zisk jsou příjmy minus skutečné výdaje nebo výdajový paušál: u většiny živností 60 % z příjmů, u svobodných povolání 40 %, u řemesel 80 % (§ 7 odst. 7 ZDP).
Sociální pojištění: stejná pravidla pro všechny
Každá OSVČ, která vykonává činnost v Česku, je účastna českého důchodového pojištění bez ohledu na státní občanství (§ 9 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.). Pojistné je 29,2 % z 55 % zisku, minimální záloha v hlavní činnosti činí v roce 2027 5 281 Kč měsíčně.
Začínající OSVČ má v roce zahájení a v následujícím roce předepsanou zálohu na sociální pojištění 0 Kč, pokud v předchozích pěti letech nebyla OSVČ (§ 14 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb.). Pojistné ale platí: doplácí ho po podání přehledu o příjmech a výdajích. Podrobnosti najdete v článku Minimální zálohy OSVČ 2027.
Pokud pracujete i v jiném státě EU, určí jediný stát, kde jste pojištěni, nařízení EU č. 883/2004. Česko má také smlouvy o sociálním zabezpečení s některými státy mimo EU.
Zdravotní pojištění: tady se cizinci mimo EU liší
Veřejné zdravotní pojištění v Česku mají osoby s trvalým pobytem. Bez něj jste pojištěni jen v případech, které zákon vyjmenovává, například jako zaměstnanec českého zaměstnavatele nebo když je Česko podle koordinačních nařízení EU vaším příslušným státem (§ 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.).
- Občan EU, který pracuje jen v Česku: je v českém veřejném zdravotním pojištění. Platí 13,5 % z poloviny zisku, v roce 2027 nejméně 3 488 Kč měsíčně. Úleva pro začínající OSVČ u zdravotního pojištění neexistuje.
- Občan mimo EU s vízem za účelem podnikání nebo s povolením k dlouhodobému pobytu: samotné podnikání ho do veřejného zdravotního pojištění nezařadí. Českou zdravotní pojišťovnu neplatí a sjednává si soukromé zdravotní pojištění.
Proč je paušální daň pro mnoho cizinců mimo EU uzavřená
Paušální daň nahrazuje daň, sociální a zdravotní pojištění jednou měsíční platbou: v prvním pásmu 9 661 Kč pro rok 2027. Některé anglické návody ji doporučují každému držiteli živnostenského víza. Zákon ji ale otevírá jen OSVČ, na kterou se vztahují předpisy o důchodovém pojištění a o veřejném zdravotním pojištění (§ 2a odst. 1 písm. a) ZDP). Cizinec mimo EU bez trvalého pobytu, který není ve veřejném zdravotním pojištění, tuto podmínku nesplňuje, a podává proto běžné daňové přiznání.
Paušální režim také končí koncem měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane v Česku podnikat (§ 2a odst. 8 ZDP). Všechny podmínky, pásma a termín 11. ledna 2027 najdete v článku Paušální daň 2027.
Příklady výpočtu pro rok 2027
Anna je občanka Německa a IT konzultantka, přestěhuje se do Prahy a začne podnikat 1. ledna 2027. Za rok 2027 má příjmy 1 800 000 Kč, uplatní výdajový paušál 60 % a paušální daň nevolí.
- Zisk: 1 800 000 − 1 080 000 = 720 000 Kč.
- Daň: 15 % z 720 000 = 108 000 Kč, minus sleva 30 840 Kč = 77 160 Kč.
- Sociální pojištění: 55 % z 720 000 = 396 000 Kč; × 29,2 % = 115 632 Kč. Jako začínající OSVČ v roce 2027 zálohy neplatí, celou částku doplatí po podání přehledu v roce 2028.
- Zdravotní pojištění: 50 % z 720 000 = 360 000 Kč; × 13,5 % = 48 600 Kč. V roce 2027 platí minimální zálohy 12 × 3 488 = 41 856 Kč a po přehledu doplatí 6 744 Kč.
- Celkem: 77 160 + 115 632 + 48 600 = 241 392 Kč.
Ve druhém pásmu paušální daně (16 745 Kč měsíčně, 200 940 Kč ročně) by Anna zaplatila o 40 452 Kč méně, pokud do režimu vstoupí ke dni zahájení činnosti. Stejné srovnání pro vaše čísla spočítá kalkulačka paušální daně.
Daniel je občan státu mimo EU s vízem za účelem podnikání a celý rok žije v Brně. Stejné příjmy, stejné výdaje, stejný den zahájení.
- Daň: 77 160 Kč, stejně jako u Anny; je daňovým rezidentem.
- Sociální pojištění: 115 632 Kč, stejně jako u Anny.
- Zdravotní pojištění: 0 Kč české zdravotní pojišťovně; platí soukromé pojištění.
- Paušální daň: není možná, protože není ve veřejném zdravotním pojištění.
- Celkem českému státu: 77 160 + 115 632 = 192 792 Kč a k tomu soukromé zdravotní pojištění.
Chyby, které mnoho návodů stále opakuje
- Stará částka paušální daně. První pásmo činí za celý rok 2026 9 162 Kč (sníženo z 9 984 Kč zpětně od ledna) a pro rok 2027 9 661 Kč.
- Stará minimální záloha. Minimální záloha na sociální pojištění klesla 1. července 2026 z 5 720 Kč na 5 005 Kč; pro rok 2027 je 5 281 Kč.
- Hranice pro daňové přiznání. Od zdaňovacího období 2027 podáváte přiznání až při příjmech nad 100 000 Kč (za rok 2026 nad 50 000 Kč). Všechny změny shrnuje článek Změny pro OSVČ 2027.
Norman v Česku
Norman je účetní aplikace s AI pro OSVČ a malé firmy. V Německu a v Polsku už čte doklady a bankovní transakce, vystavuje faktury a připravuje daňová přiznání, vy vše jen zkontrolujete a schválíte. Spuštění v Česku připravujeme. Do té doby vám pomohou bezplatné návody a kalkulačky na tomto webu, například kalkulačka paušální daně, a vše o spuštění Normana v Česku. Co účetnictví s AI od Normana umí už dnes, ukazujeme na samostatné stránce.
Časté otázky
Může cizinec v Česku získat živnostenský list?
Ano. Cizinec může podnikat za stejných podmínek jako Čech. Občan EU předkládá jen běžné doklady; občan mimo EU bez trvalého pobytu musí doložit i vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Poplatek je 1 000 Kč.
Jak dlouho trvá vyřízení živnostenského listu?
Živnostenský úřad vás zapíše do rejstříku do 5 pracovních dnů od doručení úplného ohlášení. Pokud něco chybí, vyzve vás k doplnění a dá vám nejméně 15 dnů.
Může mít cizinec mimo EU paušální daň?
Jen pokud je v českém veřejném zdravotním pojištění, například s trvalým pobytem. Cizinec mimo EU s vízem za účelem podnikání, který v Česku není zaměstnán, v něm obvykle není, paušální daň proto mít nemůže a podává běžné daňové přiznání.
Platí cizinci v Česku sociální pojištění?
Ano. Každá OSVČ, která podniká v Česku, platí 29,2 % z 55 % zisku, s minimální zálohou 5 281 Kč měsíčně v roce 2027. Začínající OSVČ neplatí zálohy první dva kalendářní roky, pojistné za ně ale po podání přehledu doplácí.
Musím daňové přiznání podávat v češtině?
Ano. Při správě daní se jedná v češtině a písemnosti v jiném jazyce je nutné předložit s českým překladem, pokud finanční úřad neprohlásí, že překlad nevyžaduje (§ 76 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).